Jen být... :)

11. prosince 2012 v 22:27 | Crystal* |  Diary
Co napsat?? Láska na první pohled...potkala jsem ho včera...díval se na mě, když jsem zcházela ze schodů :). Vypadá jako Richard Krajčo, má ten nejkrásnější hlas, co jsem kdy slyšela, je z Prahy a už ho nikdy v životě neuvidím...
Myslím, že víc není potřeba dodávat...Jmenuje se Jakub a poprvé jsem se cítila skutečně vyjímečně...vlastně se díval jen na mě! Na pár okamžiků jsem se cítila chtěná a, ačkoliv tomu moc nevěřím, krásná...Upřímně jsem si původně myslela, že ho odněkud znám, ale potom...mám spíš pocit, že, ačkoliv svým slovům úplně nevěřím, jsem možná zažila lásku na první pohled... Něco tak neuvěřitelného jsem totiž ještě nikdy nezažila...tak neuvěřitelně jsem toužila být byť jen v jeho přítomnosti a nehledět na ostatní svět.. jen být... Upřímně to asi nejde úplně popsat..prý se na mě celou dobu díval...je mu 26 :) krásný věk...a upřímně...já bych s ním byla, i kdyby mu bylo víc, protože tohle...byl ten nejkrásnější pocit, jaký jsem kdy měla :) Bohužel...jak jsem říkala...už nikdy, ale skutečně asi nikdy ho neuvidím...nevím, co mám dělat a zjevně to nikoho nezajímá, ale co už, řekněme si upřímně-koho by mé problémy zajímaly...:)
Prostě jsem zažila něco, co jsem myslela, že se děje jen v pohádkách :)
Snad to zažiji někdy znovu...

Crystal*
 

HURÁ!!

25. října 2012 v 14:44 | Crystal* |  Diary
Volejte sláva a tři dny se radujte!!! :)
Byla jsem dnes na pooperační kontrole a tahání stehů a byla jsem pochválena :). Pan doktor mi povídal, že jsem šikovná a jen tak dál :). Vážně jsem ráda, že se to tak povedlo, protože jsem se hrozně bála, že jsem dělala něco špatně. Potože správná pooperační péče je vážně důležitá, takžeee...Natěstí ale ne. Už mám jen úkoly, které budu dělat a je to fakt super!! Ani jsem to nečekala, jsem z toho vážně nadšená :). Navíc se to den ode dne všechno lepší, takže asi pojedu v pondělí do Prahy, což bude vlastně náš poslední výlet jako třídy, takže se to pokusím alespoń trochu užít...:D
Takže díky Bohu, vypadá to, že moje zdraví je na dobré cestě :)

Mějte se krásně,

Crystal*

4. kapitola

23. října 2012 v 18:48 | Crystal* |  Navždy ztracená...anebo NE?

Probudilo mě až zaklepání na dveře, které mi ale v tu chvíli připadalo jako z jiné planety. Já chci spáááát! Vstala jsem z postele, vybráborala jsem se ke dveřím a ospale jsem zašeptala "Kdo je?"
Odpovědí mi bylo prosté "Pokojová služba, slečno de Miness."
Jop, další krásný den, kdy vás čeká jen placení účtů, koukání na lidi jezdící na kolech, snídání croissantů a popíjení kafe. Mám ráda Paříž. Člověk si tu na nic nemusí hrát. Je prostě takový, jak si připadá přirozeně a pohodlně. Nezáleží na tom, jestli celý den prosedí u televize, anebo za den vypije hektolitry krve. Jde o to, abyste se tu cítili fajn.
 


3. kapitola

23. října 2012 v 18:46 | Crystal* |  Navždy ztracená...anebo NE?


"Upír?"zírala jsem na muže s nevěřícným, překvapeným a zároveň pobaveným výrazem.
"Ano, upír. Po Balaiovi pátrám už docela dlouhý čas. Doufal jsem, že mi ho pomůžeš najít."
"Prosím? A jak bych ho asi já mohla najít, když ho neznám. A mimoto, neznám ani vás, takže se s vámi asi nehodlám bavit a ztrácet svůj čas, který mohu využít jinak. Takže - buď mi řekněte, jak se jmenujete a co ode mě skutečně chcete, anebo se teď sbalím a odejdu z tohohle pokoje a budu doufat, že už se nikdy nepotkáme. Co říkáte?"usmála jsem se na něj vychytrale.
"Na tom, jak se jmenuji, nezáleží. Jediné, o co mi jde, je dopadnout toho pancharta, který řádí v ulicích Montpelliere už dobrých sto let."

2. Kapitola

22. října 2012 v 15:56 | Crystal* |  Navždy ztracená...anebo NE?

Brouzdání po Paříži, skákání do kaluží a potkávání úplně cizích lidí… To je náplň dne skoro každého svobodného člověka žijícího v Paříži. Čím se liší ode mě? Ničím…I já jsem sama a nevím si rady s tím, co dělat, anebo jak se chovat. Díky Bohu, že vždy narazíte na nějakou známou tvář, která vám připomene, kdo jste, anebo co tam děláte. Jako já teď.
Zahleděna do chodníku si kráčím mezi lidmi a vyhýbám se autům…nevnímám nic než vlastní puls a čáry spojující dláždice chodníku.

Ticho ve spojení s denní rutinou?!

22. října 2012 v 15:43 | Crystal* |  Diary
Zase jsem dlouhou dobu nic nepsala...Bylo to proto, že jsem toho měla moc, byla jsem na operaci a celkově mě všechno otravovalo a zmáhalo. Poslední dobou mám prostě pocit, že nic nezvládám..
Když jsem teď po operaci, nemůžu mluvit (byla jsem na operaci dásní), což je pro mě v tuto chvíli na jednu stranu skutečně vysvobození, ale na stranu druhou otrava. Proč vysvobození? Konečně si můžu vše promyslet. Nikomu nemůžu ublížit tím, co řeknu, protože to jsem omylem dělala poslední týden před operací... Hlavně se teď musím naučit být sama se sebou, protože tím, že s nikým nemůžete mluvit, máte na komunikaci jen sami sebe. A věřte mi, časem ze sebe budete pěkně otrávení (teda- pokud nejste egocentrikové a narcistové ;) ).
A víte, co ještě je hrozné?? :D Když jste celý dny doma a ani nemůžete alkohol. Jsem vnučka vinaře a doma máme pořád domácí víno...a když víte, že ho nemůžete..třeba já si hrozně ráda naliju skleničku vína k seriálu, anebo k nějakýmu hezkýmu filmečku...Ale teď? Je to naprd. Mám pocit, že vždycky, když nejsem ve škole, řeší se něco důležitého. Třeba ve středu se opět řešil stužkovák a zase se to měnilo. Panenko svatá..já mám takovou chuť k tomu něco říct, ale nemůžu! Už od pondělka jsem skutečně naštvaná. Jak jsem psala v minulém článku, máme stužkovák v jedné z nejdražších restaurací v Brně. Do rukou se nám teď dostal jídelní lístek, abychom vybrali a nahlásili, co budeme jíst. Ve třídě máme dvě vegetariánky a mě-bezlepkářka, bezmlíkářka. Člověk by čekal, že snad vyberou restauraci, kde budeme mít, co jíst, no ne???
Vegetariánky měly na výběr ze dvou jídel-saláty. Já ovšem hledala v lístku a měla jsem skutečně pocit, že nejméně jedna stránka mi tam musí chybět. Přece nejsou tak bezohlední, aby vybrali restauraci a neohlíželi se na ostatní?? Pročetla jsem ten lístek asi třikrát, než jsem se zvedla a řekla jsem jim o mém malém problémku. A to o tom, že nemám, co jíst. Samo, můžu si dát přílohu, ale upřímně-kdo se nají z přílohy?? No, radši už se v tom nebudu pitvat dál, nebo se znovu naštvu.

Vlastně..co jsem tak chtěla říct je, že je někdy dobré se ztišit...a nad vším pořádně popřemýšlet a všechno si urovnat :-). Vlastně to není až tak špatné :-).

Crystal*

Navždy ztracená...anebo NE?

8. října 2012 v 20:21 | Crystal* |  Navždy ztracená...anebo NE?

Tak nějak jsem se rozhodla zveřejnit povídku, kterou píšu... Je to tak nějak čistě autorská tvorba o slečně, co to nemá v životě lehký, protože se jí jednoho večera celý svět obrátí naruby. Proč? Zkuste si počíst...
Název je improvizovaný, vymyslela jsem ho s migrénou a tmou před očima, proto mu možná ani nevěnujte pozornost :-)
Kdyby si to náhodou někdo přečetl, budu ráda za jakékoliv reakce, to je pro autora vždy to nejdůležitější :).
Doufám, že si tento "kulturní" zážitek alespoň někdo z vás užije :-).

Vaše Crystal*


Stužkovák - párty, anebo otrava?

26. září 2012 v 19:00 | Crystal* |  Diary
Panenko skákavá...PROOOOOČ?????
Jsem, pardon za to slovo, nasraná až na půdu. Moje třída se rozhodla zprotivit alespoň jedné třetině třídy celý stužkovák. Původně to bylo docela dobře naplánované - čtvrtek 8.11., téma první republiky a nějaká polohospůdka, možná sklípek, kde budeme moct pařit až do rána a pak nonstop do školy! :) Geniální...Ok, mouchy to mělo, ale najednou...Ve škole jsem od pondělka nebyla a co se nedovím- stužkovák není ve čtvrtek (což je logické, protože bychom pak nemuseli chodit v pátek do školy a skvěle to dospali), ale v pondělí 12. 11. vidíte tu logiku?? Co se týče téma, jsem docela ráda za změnu- Amerika, 50. léta...vysoké vlasy, barevné věci. Jediné, co mi na tom vadí je, že jsme měli něco podobného na focení-rebelové. Je to prakticky to samé :/. Proč, když chce moje třída být tak originální, nevymyslí i originální téma??
A přesunulo se to jen proto, že v jednom kostele, kde jsme chtěli mši ve čtvrtek mají něco důležitějšího. A co? Musí to nutně být tam?? Máme u školy kostel, to to do pytle nmůže být tam?
A co se týče místa...skončili jsem v luxusní restauraci, kde můžeme být jen do 1. do rána...a kam dál? Dál si můžeme škubnout, protože už chci vidět, jak polovina mých ožralých a totálně otravných spolužáků půjde pařit ještě někam jinam..A ještě-máme sice večeři, ale máme také vlastní občerstvení..Už jsem zvědavá na to, jak slečny, co bydlí na intru, tam nějak potají budou dělat chlebíčky..jou, miluju čtvrťák...:).

Omlouvám se, ale musela jsem to ventilovat :)

Vaše Crystal*

What can you find here?

16. září 2012 v 18:44 | Crystal* |  Other
Vítám tu všechny, co sem zavítali buď náhodným kliknutím na nějaký odkaz, či z vlastní zvědavosti :).

Co na tomto blogu můžete najít?
Už podle nápisu na vaší liště po otevření tohoto okna můžete snadno uhádnout, o čem že tento blog je. Je jen a jen o mě. Mých potřebách, zájmech. O tom, jak funguje můj každodenní život. Člověk se někdy potřebuje vypovídat. Já se potřebuji vypsat. To, že se vypovídám, mi ani za nic nepomůže. Naopak-připadám si pak hrozně, že jsem své problémy hodila na dalšího člověka. Mezi všemi těmi články, které tu budete moci najít, tu najdete i povídku, kterou píšu. Psala jsem už hoodně povídek, ale vždy jsem po nějakém čase přestala. Bud´po vyprchání inspirace, anebo mě prostě toto téma přestalo zajímat. Až do teď to navíc vše bylo fan fiction, kdežto teď...teď píšu něco vlastního. Vlastní postavy, vlastní prostředí, vlastní náměty :). Doufám, že se vám to bude líbit. A pokud ne? Nevadí, hroutit se z toho nebudu. Jak jsem totiž řekla na začátku - založení tohoto blogu je čistě sobeckého rázu. I tak ale ocením jakoukoliv podporu
:)


x.o.x.o. Crystal*

Kam dál